Štěpán kardinál Trochta

Narodil se 26.března 1905 v č. p. 55 ve Francově Lhotě, jako syn drobného zemědělce. Měl ještě bratra a sestru. Otec mu zemřel,  když bylo Štěpánovi necelých 8let. Mládí měl tvrdé, zvláště poslední roky první světové války byly i na vesnici zlé. Z místní Obecné školy přešel Štěpán na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, kde si pomáhal jak se dalo, protože z domova nemohl mnoho podpory očekávat. V krizové době po válce, když mu matka doma onemocněla, musel mladý student svá studia přerušit a vrátit se domů, aby se postaral o hospodářství. Po překonání rodinné krize, kdy se matčino ohrožené zdraví upevnilo, odjel do Itálie a tam vstoupil do Společnosti sv. Františka Saleského a po maturitě na klasickém lyceu absolvoval v Turíně filosofii a teologii  studia ukončil doktorátem teologie. Na kněze byl vysvěcen v Turíně 29. června 1932. Nato byl poslán do Fryštáku u Zlína, kde na salesiánském ústavu působil jako profesor filozofie, pedagogiky a náboženství. Pak mu bylo svěřeno vybudování salesiánského ústavu v Praze - Kobylisích a stává se jeho ředitelem. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 byl zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech Terezíně, Mauthausenu a Dachau až do osvobození v roce 1945. Znovu pak buduje a řídí salesiánský ústav  v Praze.

V roce 1947 byl vysvěcen na biskupa pro litoměřickou diecézi. Po změně režimu v roce 1948, kdy stát začal omezovat činnost katolické církve, byl Dr. Štěpán Trochta pověřen biskupskou konferencí vedením vyjednávání s vládou. Státu však šlo o potlačení vlivu církve, došlo k zatýkání církevních představitelů, likvidaci řádů a i Dr. Štěpán Trochta byl v roce 1953 zatčen a odsouzen na 25 let vězení. Prošel řadou věznic, mimo jiné i pověstným Leopoldovem a Valdicemi. V květnu 1960 byl propuštěn na amnestii prezidenta republiky. Nemohl se však vrátit ke kněžské službě, mohl pracovat jen jako pomocný dělník. V únoru 1962 byl postižen srdečním záchvatem. Následoval invalidní důchod a žil pak v kněžském domově důchodců v Radvanově.

V období tzv. pražského jara roku 1968 byl vyzván, aby se vrátil do biskupského úřadu v Litoměřicích a 19. července 1968 byl rehabilitován. Stál v čele diecéze i v následném období tzv. normalizace, kdy opět byla činnost katolické církve omezená a snažil se ji převést tímto obdobím. Dne 5. března 1973 Svatý otec Pavel VI. oznámil jeho jmenování kardinálem. Po mnoha těžkých létech jeho života a prožitých útrapách vězení, práce i nátlaků na něj dne 6. dubna 1974 zemřel. Na pohřbu dne 16. dubna 1974 Dr. Štěpána Trochtu nazval mučedníkem krakovský arcibiskup Karol kardinál Wojtyla - bývalý Svatý otec Jan Pavel II. Život našeho rodáka Dr. Štěpána Trochty, salesiána, kněze, biskupa a kardinála byl životem v pravdě. Spolurodáci zsypali rakev prstí z jeho rodné obce.

Až jednou budeš v Litoměřicích, pokloň se světlé památce u jeho hrobu, pozvedni svou duši k Bohu v jeho sídelní katedrále před jeho pamětní deskou s nápisem : " IN VIA CRUCIS POPULUM SUUM FORTITER PRAECEDEBAT"  " Statečně kráčel v čele svého lidu cestou křížovou"

Jako kardinál navštívil Štěpán Trochta Francovu Lhotu poprvé a naposledy v r. 1973. Posvětil zde dva nové zvony sv. Štěpána a P. Marie Pomocnice. Tehdy řekl : " Až uslyšíte, že si mě Pán Bůh povolal, prosím vás, ať mě ty zvony zazvoní."